Mystérium Panny Marie Guadalupské

24. dubna 2016 v 19:33 | Jan Hachran
Panna Marie Guadalupská je patronkou Ameriky, ochránkyní Mexika, Aztéků i obecně indiánů.Její zjevení, které se odehrálo 12. prosince roku 1531, krátce po dobytí aztécké říše Španěly, považuji za jedno z nejdůležitější v historii. Na první pohled patří do celé řady jiných mariánských zjevení jako například v Lurdech, ve Fátimě, v Medžugorji nebo v českém Filipově. Přesto je zde však několik velmi podstatných odlišností. První odlišností je jeho obrovský význam jak pro Ameriku, tak obecně i pro křesťanský svět, neboť právě díky němu přijaly křesťanskou víru téměř ze dne na den miliony Aztéků a Španělům se tak otevřela přímá cesta k poměrně rychlé evangelizaci celého kontinentu.Ta druhá odlišnost je však ještě mnohem mnohem zajímavější - po tomto zjevení se totiž zachoval i fyzický důkaz, který je sám o sobě také zázračný a u vědců nepřestává dodnes vzbuzovat údiv. Ale jak se říká to nejlepší nakonec, a proto i já začnu na začátku celého příběhu.

Rok 1521, španělští conquistadoři a jejich indiánští spojenci pod vedením Hernána Cortéze právě dobyli aztéckou říši a podřídili ji španělské koruně. V dějinách mezoameriky tak nastává výrazný zlom, který její dějiny navždy stočí jiným směrem. Španělé téměř okamžitě začali s energickou christianizací nových území. Zpočátku však naráželi na velké množství nesnází, zejména na zcela logický odpor porobených Aztéků, umocněný krutým chováním španělských dobyvatelů. Vše se však změnilo během již zmiňovaného roku 1531. Tehdy šel jeden indián Juan Diego Cuauhtlatoatzin z nedělní mše v kostele. Jeho cesta se ubírala kolem suchého nehostiného pahorku, na kterém rostly pouze kaktusy. Juan Diego však z tohoto vršku uslyšel tajemné volání. Vyšplhal se tedy nahoru, aby zjistil, odkud se ozývá a kdo ho vydává. Na vrcholku se mu zjevila panna Marie v podobě indiánské dívky obklopené sluncem a stojící na srpku měsíce. Na sobě měla tradiční indiánský přehoz, který v té době indiánské dívky běžně nosily. Promluvila k Juanu Diegovi, představila se jako svatá Maria, vždy pana a chtěla po něm, aby šel za biskupem a vzkázal mu, aby na tomto vršku nechal postavit kostel, kde by byla uctívána. Indián ji tedy uposlechl a šel za biskupem, kterým byl v té době císařem Karlem V. jmenovaný španělský šlechtic Fray Juan de Zumárraga. Ten mu však napřed nevěřil, ale zjevení se další neděli opakovalo
se stejným scénářem. Biskup ale znovu odmítal uvěřit. Třetí neděli se vše opakovalo, to už se však Juan Diego osměnil a k panně Marii promluvil - řekl, že mu biskup neuvěří, pokud mu nepřinese nějaký důkaz toho co viděl, a proto panna Marie nechala před udiveným indiánem vyrůst keř růží a řekla, ať je natrhá a odnese je biskupovi jako důkaz. Tím se dostáváme k velmi zajímavé části příběhu - možná si říkáte, že růže přeci nejsou důkaz mariánského zjevení, ale nesmí nám uniknout jedna skutečnost - růže byly do Ameriky dovezeny o několik desítek let později z Evropy a indiání je podobně jako koně neznali. Pokud by si to indián vymyslel, kde by tedy vzal růže? Ovšem to stále není ani zdaleka to nejzajímavější. Když Juan Diego růže natrhal, dal si je do své aztécké zástěry, zvané tilma a utíkal k biskupovi. Když je před ním z tilmy vysypal, ukázal se na ní zničehonic krásný obraz panny Marie, na kterém vypadala přesně jako při zjevení. Tato událost se stala v přítomnosti mnoha svědků, zejména církevních představitelů, ale i prostých sluhů a je detailně popsána téměř ve všech dobových kronikách. Následně se události daly velmi rychle do pohybu, zvěst se rychle rozkřikla a miliony Aztéků se nechaly pokřtít. Tento zázračný obraz se dodnes dochoval a je jedním z nejuctívanějších obrazů světa. Právě díky této události zapustila křesťanská víra v latinské americe tak hluboké kořeny. Toliko příběh, ale slíbil jsem, že nakonec zmíním to nejzajímavější.

Tento obraz je doslova zázračný, což potvrdilo několik vědeckých týmů, které ho zkoumaly. První zajímavostí je, že se vlastně nejedná o obraz, protože ačkoliv je živě barevný, tak na něm nebyly nalezeny sebemenší stopy pigmentu - naopak když byla zkoumána jeho mikroskopická struktura, tak se zjistilo, že jeho barevnost je způsobena mikroskopickou nanostrukturou vláken zástěry, která specifickým způsobem ohýbá světlo. Experti z firmy Kodak navíc přišly s teorií, že se jedná spíše o jakýsi druh fotografie a udělali malý experiment - pomocí elektronového mikroskopu zvětšili oko panny Marie a zjistili, že se v něm odráží celá scéna, kdy Juan Diego vysypává ze své zástěry před biskupem de Zumárraga růže. Jednotlivé postavy. které byly přítomny, byly i identifikovány. Obrysů tváře v jejích očích si ale již dříve v padesátých letech všiml jeden mexický fotograf. Něco takového namalovat by možná bylo možné dnes, ale rozhodně ne v 16. století. Plátno je dodnes intenzívně vědecky zkoumáno. Další zajímavou vlastností je, že dokáže měnit barvy, podle úhlu, ze kterého se na něj díváme - přehoz panny Marie je někdy světle zelený, někdy modrý, někdy tmavě zelený a někdy černý. Její šaty mění barvy od červené, přes růžovou různých odstínů až po bílou. Další, ne méně zajímavou skutečností je, že tyto tradiční indiánské oděvy tkané z vláken agáve mají maximální živostnost 30 - 50 let. No a tento výjev, který je na tomto materiálu, vydržel ve výborném stavu již téměř 500 let. A nakonec přidám k dobru ještě jednu věc -jak si můžete všimnout, panna Marie Guadalupská má na břiše takových sedm černých pásků. Když Španělé obraz poprvé zkoumali, tak nevěděli, co to znamená. Zeptali se tedy indiánů a ti jim řekli, že takto Aztékové tradičně označují těhotné ženy. Španělé okamžitě identifikovali dítě s Ježíšem. Přídomek guadalupská je zkomoleninou aztéckého výrazu Coatlaxopeuh, což v překladu znamená "rozšlápla jsem hada". Juan Diego byl v průběhu času kanonizován a dodnes je jediným světcem indiánského původu.
Kult panny Marie Guadalupské je v celém Mexiku velmi živý. Pokud tuto zemi navštívíte, tak vám připadá, že je zde uctívána možná dokonce více než Ježíš - je to nejspíše způsobeno velkou podobností panny Marie s některými původními aztéckými bohyněmi. Poté co indiáni přijali křesťanskou víru, začala s nimi zacházet většina Španělů mnohem lépe, což vyústilo v 16. století až v to, že papež a posléze i španělská koruna zakázali zotročování indiánů a zapovídali jakékoliv kruté zacházení s nimi ve španělských koloniích. Samozřejmě musíme říci, že ne všude to bylo zpočátku dodržováno. Dle mého názoru se tento kult stal i jedním z krystalizačních jader moderního mexického národa.Tento proces vyústil až v Hidalgovo povstání a vyhlášení samostatného mexického státu.

Jisté však je, že se jedná beze sporu o nejzajímavější mariánské zjevení, nad kterým spoustě vědců i obyčejných lidí dodnes zůstává rozum stát - a to hlavně díky oné záhadné památce, která se nám dochovala, a kterou můžete spatřit i Vy v katedrále v Ciudad de Mexico.

S úctou a přáním všeho nejlepšího
Jan Hachran
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama